Na cestách, v polích


Často bych si přála zastavit čas. Některé chvíle mi ale navozují pocit nekonečnosti. Obklopilo nás odpolední slunce. Šli jsme ruku v ruce a chvílemi do sebe žďuchali. Jen tak. Protože jsme mohli. A pak jsme si prostě sedli a byli. Byli spolu. Žádná starost není tak velká a strašidelná když jsem s ním. 






4 komentáře: