po půlnoci

černý čaj, rajčata (a ne kupovaná), opečený toustový chléb s olivovým olejem
rozkousané rty, opuchlé oči, čekání ...ale na co vlastně ?

Dala jsem se do přemýšlení. Prázdný byt a já v něm. Neměla a nechtěla jsem tu být. Jenže ono se to prostě tak někdy stane. Bála jsem se. Samoty, myšlenek, vzpomínek. Do teď jsem hledala útěchu, útěk a rozptýlení ve společnosti. Známé i neznámé. Teď začínám hledat uvnitř sebe. Tam se skrývá vše. Mít tak gumu, kterou by šlo smazat ..co vlastně? Nechci nic vymazávat ale zároveň vím, že by to tak možná bylo lepší. Anebo ne? Zmatek .. já vím.
Ale po půlnoci se už neomlouvám.