V
nějakém dokumentu v televizi říkali, že Pravčická brána je jedním z
nejkrásnějších míst pro žádost o ruku. Také tam ale ukazovali záběry v létě s
rudou oblohou při západu slunce. Mně tu prstýnek darován nebyl, slunce se
schovávalo pod hustými mraky a mlhou, ale stejně bych neměnila. Podzimní příroda
je kouzelná, ať je sychravo, jak chce.
Mlha
se povalovala mezi kopci, plula nad barevnými lesy a celé krajině dodávala
nádech tajemna. Ani trochu se mi nechtělo vracet zpět do rušné, uspěchané
Prahy, kde na člověka za každým rohem číhá kupa povinností. O to jsou, ale
takovéhle výlety vzácnější a já se těším, kam zase vyrazíme příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat