Jsem ze sebe nešťastná. Když chodím do školy v jednom kuse si stěžuji, že nic nestíhám. Nemám volný čas jen pro sebe a pro to, co bych chtěla dělat. Teď jsem doma už pátý den. Ze začátku jsem jen ležela a odpočívala, jelikož mi bylo opravdu zle. Teď, když prášky splnily svou funkci a mě je lépe, se nudím. Místo toho abych byla ráda, že konečně mám čas na čtení, kreslení, psaní a všechno možné, jen bloumám a mám nijakou náladu. Co to se mnou je?
Na jednu stranu jsem ráda, že se ještě vyhýbám stresům ve škole. I když vidina toho, co všechno budu muset dohnat mě opravdu děsí. Na druhou stranu mi ten všední rytmus chybí. A hlavně mi asi chybí společnost. Sedět doma s čajem zatímco všichni ostatní mají něco na práci je pro mě trochu frustrující. Jsem pošuk.
Měla bych si toho volna vážit a nějak ho využít. "Tak přestaň fňukat Lucie a začni něco dělat!" :D
Za okny hřmí a byt se noří do šedi.
Někdy je přece jen lepší takto vypnout a přemýšlet, co dělat, i když je co, ale člověk nemá chuť na nic. :D Potom se vyškrábe z pelechu a najednou si váží všeho víc, než před tím. Měla jsem nedávno podobné stavy. :D Teď jsem zase ráda za to, že jsou prázdniny.
OdpovědětVymazat