Dobíjení energie

Dnes jsem byla na několika hodinové procházce v lese se svojí mamkou. Miluji lesy a miluji stromy a v dnešním krásném počasí by byl hřích zůstat sedět doma. Nejdříve jsem ale uvažovala o tom, že zalezu pod peřinu a budu svět celý den ignorovat, protože jsem byla po celém školním týdnu opravdu hooodně unavená, ale nakonec mi to nedalo. Ze šuplíku jsem pracně vyhrabala sluneční brýle, bleskově se oblékla, nažhavila foťák a mohly jsme vyrazit. Bydlím v Praze, takže možnost toulat se po lese je docela omezená, každopádně pokud nejste velice náročný turista, spokojíte se i s naším milým Kunratickým lesem. Mamka mě tam brala už jako malého caparta a já odtud mám spoustu skvělých vzpomínek. Se ségrou jsme tu pobíhaly mezi stromy a hrály si na páníčky a psy, stavěly jsme si domečky z klacíků a šišek a dokonce jsem na místním hřišti jednomu klukovi málem zlomila nos. Prostě samé skvělé zážitky.

Teď už jsem o dost větší, a i když mě trochu mrzí, že tyhle bezstarostné časy plné her mam za sebou, moc ráda se do lesa vracím. Především zde hledám klid a odpočinek. Mezi barevným podzimním listím, které sluneční paprsky přivádí k životu, já čerpám energii. Příroda je pro mě jako guma, která z mé mysli dokáže vymazat špatné myšlenky, stres a obavy. Alespoň na nějakou chvíli se mohu cítit v bezpečí a nemusím se zabývat starostmi a povinnostmi, které mě čekají. Někomu tento pocit přináší třeba nakupování, někomu zase sport, já utíkám do přírody. Vyčistit si hlavu, odpočinout si, dobít energii. V dnešní uspěchané době je totiž opravdu potřeba mít nějaký fígl na to, jak se hodit do pohody. A čím více jich máme tím samozřejmě lépe.